„Principy anglické veršování“ Paula F. Bauma je odborný treatis zabývající se studiem anglického verše a jeho rytmických vlastností, pravděpodobně napsaný na počátku 20. století. Kniha se podrobně věnuje mechanikám veršování a zkoumá jak umění, tak i vědu rytmu v poezii. Zabývá se různými aspekty rytmu, včetně jeho různých forem – časových, prostorových a interakce zvuku a významu – které formují poetický projev. Úvod díla začíná analýzou historických výzev při pochopení anglického veršování, zejména vlivu klasické prosodie, který vedl ke zavádějícím představám a nadměrně rigidním strukturám při analýze verše. Baum zdůrazňuje složitost rytmu a naznačuje, že nelze jej redukovat na jednoduchá pravidla, aniž by se ztratila podstata poetického projevu. Popisuje, jak rytmus rezonuje v celé přírodě a jak se projevuje v jazyce, čímž položuje základy pro hlubší zkoumání prvků tvořících verš – včetně rytmu, metru a vzájemného působení zvukových vlastností v anglické poezii. Tón textu je analytický a reflexivní; cílem je poskytnout čtenářům rámec pro efektivnější vnímání a kritiku anglického verše.