„Horečka lásky (Dominique)“ od Eugèna Fromentina je román napsaný na počátku 20. století. Děj se točí kolem hlubokého zkoumání lidských emocí, složitostí sebidentity a vztahů mezi venkovským životem a osobními ambicemi. Hlavní postava, Domingo, je zobrazena jako muž, který bojuje se svou minulostí a s dualitou své existence – jednak jako skromný vesničan, jednak jako bývalý ambiciózní spisovatel. Na počátku románu vypravěč reflektuje nad životem Dominga, introvertního muže, který se po období pocitu neúspěchu a nesplněných spisovatelských ambicí uzavřel do skromné existence. Čtenář je seznámen s klidnou venkovskou prostředí Villanuevy na podzim, kde se jednoduchý, avšak bohatý život odehrává na pozadí přírody. Během děje vznikají tématy nostalgie a existenciálních úvah, zejména prostřednictvím Domingových interakcí s vesničany a jeho vzpomínek na minulé ambice – což vytváří živý obraz života zaseknutého mezi spokojeností a touhou.