„Můj strýc a můj farář“ od Jeana de La Brète je román napsaný na počátku 20. století. Příběh se zdá točit kolem života mladé dívky jménem Reina, která vyrůstá v náročném prostředí pod vlivem své kruté tety a laskavého vesnického faráře. Během svého dětství se Reina potýká s otázkami autority, vzdělání a své rostoucí nezávislosti; zároveň ukazuje svůj důvtip a mladistvé odporování. Na začátku románu se seznámíme s Reinou, která sama sebe popisuje jako poměrně malou, což má vliv na její sebepojetí a vztah k své vysoké a nepříjemné tetě. Po smrti rodičů je Reina přijata svou tetou, která souhlasí s tím, že ji vychová, pouze z finančních důvodů. Úvod románu vytváří lehký, avšak dojemný tón; zdůrazňuje Reininu nezbednou povahu, její sporný, ale něžný vztah s farářem, který ji vzdělává, a její tiché odporování proti útlaku své tety. Tím je položena základna pro příběh o růstu, sebepoznávání a napětí mezi individuálními touhami a společenskými očekáváními.