„Parisiana“ Rubéna Daríoa je literární dílo napsané na konci 19. století. Tato kniha nabízí soubor úvah a pozorování, která se převážně věnují životům exilovaných královských rodin a propojení osobních příběhů s historickými komentáři. Vyprávění oživuje postavy jako Eugenia de Montijo a Isabel II. a zachycuje jejich zkušenosti v kontextu evropské politiky. Úvod „Parisiany“ nastavuje pozadí pro bohatý příběh, který kombinuje biografii se sociálními komentáři. Darío čtenáře seznámí s ponurou existencí Eugenie de Montijo a reflektuje nad jejím přerodem z císařovny v zanedbávanou vdovu. Text kontrastuje její osud s osudem Isabel II., která si ve vyhnanství udržela svou královskou důstojnost. Prostřednictvím živých popisů a dojemných příběhů autor vytváří obraz emocionálních bojů, kterým tyto historické postavy čelily, a vyzývá čtenáře, aby zamyšleli nad pomíjivostí moci a bolestnou realitou ztráty a paměti.