Kniha „Islám Mohameda“ od S. Khuda Bukhsha je vědeckým zkoumáním základů islámu a učení proroka Mohameda, napsaná na počátku 20. století. Cílem tohoto díla je prozkoumat podstatu islámu tak, jak byl původně kázán, bez pozdějších teologických sporů a kulturních přídavků. Zaměřuje se na socio-religiózní kontext předislámské Arábie a inovativní učení, která Mohamed přinesl a která změnila život arabského lidu. Bukhsh v tomto textu pečlivě popisuje podmínky v Arábii před nástupem islámu, zdůrazňuje kmenovost, pohanské víry a morální prázdninu, které toto společenství charakterizovaly. Sleduje vliv judaismu a křesťanství na arabskou myšlení a zároveň uznává pozůstatky předislámských praktik, které byly začleněny do islámských rituálů. Uprostředním bodem islámského učení, jak jej Bukhsh popisuje, je koncept absolutní jednoty Boha (monoteismus), zavedení etických povinností vůči ostatním a potřeba komunitní solidarity, která přesahuje rámec kmenových vazeb. Autor ukazuje, jak islám prostřednictvím svých základních zásad – jako je modlitba, almužna, půsta a pouť – podpořil pocit bratrství a morální disciplínu, které přetvořily arabskou společnost a položily základy pro její pozoruhodný rozvoj.