„Objektivní metoda“ od Ramóna Turró je filozofický treatis napsaný na počátku 20. století. Kniha se zabývá vztahem mezi psychologickými jevy a jejich fyziologickými základy a zdůrazňuje potřebu porozumět vzájemnému působení těchto oblastí pomocí objektivních metod. Turró se ohradil proti čistě introspektivním přístupům v psychologii a zastával integrovanější pohled, který uznává důležitost empirických důkazů při pochopení mentálních procesů. Na úvod knihy je diskuse o výhodách a omezeních introspektivní psychologie. Turró kritizuje běžné postupy psychologů, kteří se spoléhají výhradně na pozorování fungování mysli bez zohlednění podkladních fyziologických podmínek, které je tyto jevy způsobují. Vychází z různých filozofických a vědeckých perspektiv a využívá myšlenek osobností jako W. James nebo H. Ebbinghaus k ilustraci nutnosti stanovení příčinných vztahů mezi psychologickými a fyziologickými stavy. Prostřednictvím tohoto zkoumání položil základy pro komplexnější pochopení mentálních procesů, které definují lidské zkušenosti.