Kniha „Bohatství zanedbaných oblastí světa a Oceánie“ od Jewetta C. Gilsona je geografickým pojednáním napsaným na počátku 20. století. Text zkoumá myšlenku, že regiony považované podle konvenčních měřítek za „zanedbané“ nebo „neplodné“ ve skutečnosti obsahují významná, skrytá bohatství, která jsou klíčová pro blahobyt lidské civilizace. Autor se věnuje různým místům po celém světě a zdůrazňuje jejich jedinečný přínos pro ekonomiku a ekologii, čímž zpochybňuje pojem plýtvání v přírodě. V úvodu díla je představen koncept, že to, co se může jevit jako neplodná nebo pustá půda, je ve skutečnosti nezbytné pro rovnováhu života na Zemi. Gilson rozebírá, jak oblasti jako pouště a polární oblasti plní důležité ekologické funkce a poskytují zdroje, jako je sladká voda a esenciální minerály, které podporují další, úrodnější oblasti. Tvrdí, že i když některé oblasti nemusí přinášet přímý zemědělský užitek, jejich geologické a klimatické vlastnosti hrají klíčovou roli v globálním ekosystému. Toto hluboké zkoumání položuje základ pro podrobné analýzy konkrétních „zanedbaných“ oblastí v následujících kapitolách, které odhalují jejich potenciál a složitosti, jež často zůstávají nepovšimnuty.