„Žena v osmnáctém století“ od Edmonda de Goncourta a Julese de Goncourta je historický text napsaný v polovině 19. století. Toto dílo zkoumá životy žen ve Francii během 18. století s cílem odhalit nuance a složitosti jejich existence, které byly v historických zprávách často přehlíženy nebo zjednodušovány. Autoři si kladejí za cíl podrobně prostudovat společenské normy, psychologické reality a sociální role, které formovaly životy žen v této klíčové éře. Na počátku textu jsou nastíněny společenské názory na narození dívek v 18. století; dívka byla často považována za zklamání ve srovnání s mužským dědicem. Dále je podrobně popsán způsob výchovy a vzdělávání dívek, přičemž je zdůrazněn vliv chůvy na jejich formování jako vhodných budoucích manželek. Autoři rozebírají ostré kontrasty mezi radostmi a omezeními, kterým ženy čelily, jejich omezování do rolí určených manželstvím a společenskými očekáváními, a složitou dynamiku v jejich vztazích. V podtextu textu se objevuje základní téma týkající se obětí, očekávání a realit ženského života, což vybízí čtenáře, aby se začali věnovat historickému kontextu, který zásadním způsobem ovlivňuje současné diskuse o genderových rolích a identitách.