„Paměti carevny Kateřiny II.“ od ruské carevny Kateřiny II. jsou autobiografickým vyprávěním napsaným v polovině 19. století. Toto dílo nabízí osobní pohled na život a myšlenky jedné z nejvlivnějších ruských panovnic a podrobně líčí její raná léta i vzestup k moci uprostřed složitých poměrů ruského dvora. Paměti zachycují útrapy a strasti, jimž Kateřina čelila při proplouvání světem poznamenaným intrikami a ambicemi. Paměti začínají předmluvou, která podrobně líčí dramatickou historii rukopisu a jeho pozdější vydání. Kateřina se zamýšlí nad svým mládím a zdůrazňuje své mocenské ambice navzdory omezením, která jí dvorský život ukládal. Pozoruhodné je, že popisuje svůj raný vztah s Petrem III. i poměry na královském dvoře, charakterizované politickými machinacemi a osobními konflikty. Jak se čtenáři ponoří do vyprávění, Kateřinin vypravěčský hlas rychle odhaluje její inteligenci a ambice a připravuje půdu pro její pozdější nástup na trůn, přičemž objasňuje, že její cesta nebyla jen cestou osobní proměny, ale měla také celonárodní význam.