„Moje země“ královny Marie Rumunské je soubor osobních reflexí a náčrtů napsaných na počátku 20. století. Toto dílo představuje upřímný pohled na rumunskou krajinu, kulturu a lidi, přičemž podrobně popisuje sílující vazbu autorky ke své adoptivní vlasti po mnoha letech života zde. Prostřednictvím svých pozorování se snaží zachytit esenci rumunské duše – její krásu i útrapy venkovských obyvatel. Úvod knihy odhaluje osobní cestu autorky, která se snaží najít svou identitu jako cizinka, jež postupně splynula s rumunským národem. Královna Marie nejprve popisuje svou lásku k venkovu a jeho rozmanitým krajinám – od rozlehlých plání po nedotčené hory – a zdůrazňuje jednoduchý, avšak hluboký způsob života venkovských lidí, které potkává. Reflektuje nad jejich důstojností a odolností navzdory těžkostem a vyjadřuje upřímnou touhu sdílet jejich příběhy, čímž zachycuje ducha národa poznamenaného jak krásou, tak i smutkem. V celém tomto úvodním oddílu je zřetelná její obdiv k přírodě a rumunskému kulturnímu dědictví; to vše vytváří tón, který naznačuje, že jde zároveň o poctu i studii její milované adoptivní vlasti.