„Vybraná díla“ Heinricha von Kleista je soubor vybraných prací napsaných na počátku 19. století. Tato antologie zahrnuje různé povídky, které zkoumají témata lidského života, jako je utrpení, konflikt a nadpřirozenost; mezi významnější texty patří např. „Žebračka z Locarna“ a „Zemětřesení v Chile“, které zdůrazňují morální dilemata a kritiku společnosti. Úvod této sbírky představuje první povídku – „Žebračka z Locarna“, děj které se odehrává v starobylém zámku poblíž Locarna v italských Alpách. Příběh začíná nemocnou žebračkou, kterou ze soucitu přijme rodina markýze, ale ta tragicky zemře poté, co jí je nařízeno odejít. O roky později, když markýz čelí finančnímu kolapsu a snaží se zámek prodat, rytíř bydlící ve stejné místnosti popisuje děsivé příhody spojené se smrtí té ženy. Markýz nejprve působí skepticky, ale brzy zažije děsivou zkušenost, která ho a jeho manželku donutí čelit strašlivé pravdě o tragické minulosti jejich zámku – což vyústí v katastrofu, když v zoufalství zapálí zámek. Tento úvod nastavuje tón Kleistovu zkoumání osudu, společenských norm a lidské psychiky.