„The Civilization of Illiteracy“ od Mihai Nadina je kritické zkoumání gramotnosti a jejích důsledků v současné společnosti, pravděpodobně napsané koncem 20. století. Kniha zkoumá úpadek tradiční gramotnosti v kontextu rychlého technologického pokroku a kulturní změny a analyzuje, jak tyto posuny ovlivňují lidské chování, komunikaci a celkovou strukturu společnosti. Nadin předkládá argument, že vstupujeme do nové civilizace charakterizované „negramotností“, která přesahuje konvenční chápání gramotnosti, a klade otázky o dovednostech, hodnotách a normách, jež utvářejí náš každodenní život. Úvod textu připravuje půdu pojednáním o ohromujícím zrychlení produkce informací v moderní době, postaveném do protikladu k ustupujícímu důrazu na dovednosti tradiční gramotnosti. Uvádí kontrastní postavy, například Zizi, současného kadeřníka, a historické osobnosti, jako je Melanchton, aby ilustroval rozdíly ve znalostech a v zapojení do jejich příslušných světů. Nadin zdůrazňuje, jak současní jedinci často upřednostňují povrchní informace a efektivitu před hlubokým porozuměním, jak dokládají povrchní interakce Zizi, které odrážejí širší společenský trend směrem ke konzumerismu. Autor vyjadřuje směs znepokojení a zvědavosti nad vyvíjející se povahou komunikace a osobní identity v rychle se měnícím prostředí a naznačuje, že přechod k civilizaci negramotnosti je jevem zároveň nepostradatelným i nevyhnutelným.
Copyright 1997