„Drammi de’ campi“ od Emilia Ragi je román napsaný na konci 19. století. Děj se odehrává na venkově na Sicílii a zkoumá témata jako morálka, rodinná loajalita a sociální dynamika vesnického života. Ústřední postavou je Peppe – zlobivý chlapec, jehož šprýmy a časté krádeže upoutávají pozornost jeho dědečka Saveria a místního faráře Dona Francesca. Toto setkávání zdůrazňuje rozpor mezi Peppeovou přirozenou zlobivostí a očekáváními jeho rodiny ohledně poctivého chování. Na začátku příběhu se seznamujeme s Peppeem, který je často trestán svým přísným dědečkem Saveriem a zároveň vyjadřuje nespokojenost s morálkou. Saveriův pokus o vštípení křesťanských hodnot do Peppea narazí na jeho vzpurnost, což ho vede k krádežím a nakonec i ke spoluúčasti na řadě drobných zločinů se svými vrstevníky. Postupem prvních kapitol se krize kolem Peppeových činů zhoršuje – nejprve je přistižen při krádeži hrušek, poté spolu se svým kamarádem Castrenzem dopouští ještě závažnějších krádeží. Tento příběh ukazuje na pokušení a výzvy, kterým starší generace čelí při vedení mladých lidí. Je také způsobem, jak nahlédnout do napětí mezi tradicí a modernitou ve sicilském venkovském životě.