„Jehla v sení“ od Camila Castela Branka je román napsaný v polovině 19. století. Příběh začíná v roce 1803 a točí se kolem života Franciska Lourença Gomesa, talentovaného a ambiciózního obuvníka z Lisabonu, který zbožňuje básníka Manuela Maria Barbosu du Bocage. Ústředními tématy příběhu jsou láska, ambice a vztahy mezi sociálními třídami, zejména proto, že Francisco usiluje o to, aby prostřednictvím poezie a osobních kontaktů stal se něčím víc než pouhým řemeslníkem. Na začátku románu se čtenáři seznámí s osmnáctiletým Franciskem, který již spravuje otcovu obuvnickou dílnu. Jeho obdiv pro Bocage ho vede k tomu, že pomáhá tomuto básníkovi tím, že mu dodává dobře vyrobené boty, což ho následně posouvá do literárních kruhů Lisabonu. Jak se stále více věnuje poezii a svým citům vůči milované Marii Lucianě, příběh zkoumá napětí mezi jeho skromnými původy a touhami po lepším životě. Tato úvodní část nastavuje pozadí pro Franciscovy vnitřní boje, společenské výzvy a naději, kterou mu poezie a láska přinášejí do života.