„Rede zum Schuljahresabschluß am 29. September 1809“ od Georga Wilhelma Friedricha Hegela je filozofická rozprava a vzdělávací projev napsaný na počátku 19. století. Tento projev, přednesený při školní slavnosti na závěr školního roku, zdůrazňuje hodnotu vzdělání a vztah mezi tradičním a moderním učením. Hegel pojednává o nutnosti pevného základu v klasických jazycích a literatuře a zároveň prosazuje vyvážené začlenění současných dovedností a znalostí. V tomto projevu Hegel uvažuje o významu vzdělání pro utváření jednotlivců a společnosti. Zdůrazňuje historický význam klasického vzdělání, zejména studia řeckých a římských dějin a kultury, jako základu všestranného vzdělání. Hegel tvrdí, že studiem klasických děl si studenti mohou rozvíjet intelekt a prohlubovat své porozumění světu. Uznává také potřebu moderních osnov, které zahrnují praktické znalosti důležité pro současného občana, a prohlašuje, že harmonická rovnováha mezi starověkou moudrostí a moderními potřebami je nezbytná pro pevný vzdělávací systém. V závěru Hegel studenty vybízí, aby získané poznatky uplatnili ve svém budoucím úsilí, a zdůrazňuje vděčnost vůči jejich učitelům a státu.