„How to Teach a Foreign Language“ Otto Jespersena je pedagogická příručka napsaná na počátku 20. století. Text se zaměřuje na reformu metod výuky cizích jazyků a obhajuje účinnější a poutavější přístup, daleko vzdálený tradičnímu biflování. Jespersen, významný lingvista a fonetik, zpochybňuje zavedené postupy a navrhuje metodu, která při osvojování jazyka klade důraz na smysluplnou komunikaci a významné souvislosti. Úvod knihy udává tón Jespersenovu zkoumání reformy jazykové výuky. Sdílí svou cestu do tohoto oboru, zdůrazňuje počáteční roztříštěné reformní snahy a pozdější růst hnutí ve Skandinávii. Představuje novou metodu, zároveň však uznává složitost jejího pojmenování, neboť zahrnuje řadu přístupů. Jespersen tvrdí, že primárním cílem učení se cizímu jazyku by mělo být podporovat komunikaci, a to jak při přijímání, tak při sdělování myšlenek, a tím zdůrazňuje význam praktického užívání jazyka nad pouhými gramatickými a překladovými cvičeními. Tento základní argument rámuje knižní zkoumání inovativních výukových metod zaměřených na posílení jazykové kompetence studentů.