„Maďarská gramatika“ od Charlese Arthura Ginevera a Ilony De Györy Gineverových je jazykový učebnice napsaná na počátku 20. století. Představuje praktický a stručný úvod do maďarštiny určený začátečníkům, s důrazem na výslovnost, samohláskovou harmonii, gramatiku založenou na příponách a jasné pravidla použití jazyka. Součástí je také mnoho cvičení, slovní zásoby a běžných výrazů. V úvodu učebnice je vysvětlen její cíl – rozptýlit mylnou představu, že maďarština je obtížná. Následně jsou popsány abeceda, zvuky, samohlásková harmonie, složené souhlásky a pevné zdůraznění slov. Učebnice se také věnuje článkům (a/az), základním tvárám podstatných jmen (včetně zvláštních tvarů množného čísla a zkratků) a čtyřem základním pádům vyjadřovaným pomocí přípon. Vlastnictví se v maďarštině vyjadřuje pomocí osobních koncovek a konstrukce „van“ místo výrazu „mít“. Dále jsou podrobně popsány osobní vlastnické přípony a rozsáhlý systém označování míst a směrů pomocí přípon a předložek. Následují pojmy o přídavných jménech, číslovecích a způsobech určování času. Část věnovaná slovesům začíná výkladem rozdílů mezi určitou a neurčitou konjugací spojených s určitostí předmětu, jsou popsány vzorce konjugace sloves „iktelen“ a „ikes“ ve vztahu k jednotlivým časovým obdobím, je zmíněno absence pasivního tvaru a jsou zdůrazněny specifika použití přípon typu „-lak/-lek“, zejména v případech, kdy „já“ jednám na „vy“. Vše je doplněno krátkými cvičeními a seznamy slov.