„In Morocco“ od Edith Whartonové je cestopisné vyprávění napsané na počátku 20. století. Kniha zachycuje Whartonové cestu Marokem a přináší vhled do kultury, architektury a krajiny této země v době významných proměn způsobených evropskou kolonizací. Autorka se zamýšlí nad krásou a tajemstvím Maroka, zachycuje své zážitky z měst, jako jsou Tanger, Rabat a Fes, a zároveň vyjadřuje naléhavou potřebu uchovat staré způsoby života, než podlehnou modernizaci. Úvod vyprávění čtenáře vtahuje do Whartonové dobrodružného ducha, když se připravuje na průzkum Maroka, a zdůrazňuje nedostatek řádného průvodce po této podmanivé destinaci. Popisuje kontrast mezi evropským vlivem v Tangeru a přitažlivostí neprobádaného Maroka, které leží za jeho hranicemi. Whartonová líčí svou cestu živými obrazy a upozorňuje jak na překážky, s nimiž se během putování setkává, tak na okouzlující scenérie, které cestou objevuje. Důraz na prchavé okamžiky a blížící se příchod masového turismu vytváří hořkosladký tón, neboť autorka se snaží zdokumentovat bohatou kulturní tapisérii, která je na pokraji zániku.