„Ši-wan ši-hua“ od Jüan Mej je soubor esejů o poetice a kritice napsaných v 18. století. Kniha zkoumá nuance poezie, podstatu uměleckého vyjadřování a vzájemné působení osobních zkušeností na uměleckou tvorbu. Nabízí vhledy do různých poetických stylů a důležitosti emocionální autenticity, čímž se stává cenným zdrojem informací pro pochopení tradiční čínské poezie. Na začátku textu autor představuje úvahy o ambicích a strastech historických osobností a naznačuje, že velké cíle často vznikají z skromných počátků. Diskutuje také o rozdílných životních okolnostech slavných básníků a jejich náladách v různých obdobích jejich života, přičemž zdůrazňuje vliv osobních zkušeností na jejich umělecké dílo. Tento úvod vytváří contemplativní tón a vtahuje čtenáře do vzájemného působení charakteru, ambicí a podstaty poezie, čímž položuje základy pro následující kritické diskuse.