„El Payador, svazek I“ od Leopolda Lugonesa je literární dílo faktu, pravděpodobně napsané na počátku 20. století. Tento text se věnuje zkoumání podstaty argentinského folklóru a zejména významu „payadora“ – tradičního básníka a zpěváka – při formování identity argentinského národa. Dílo proniká do historických, kulturních a poetických dimenzí života gaučů a spojuje diskuzi o jejich roli jako osvětitelů i symbolů pamp. Úvod tohoto díla poskytuje bohatý kontext pro pochopení významu epické poezie při zpodobňování historické a kulturní identity národa. Lugones vyjadřuje svůj záměr studovat epickou tradici v Argentině, zejména skrze klasickou národní báseň „Martín Fierro“. Zdůrazňuje spojitost mezi poezií a národním charakterem a tvrdí, že schopnost vytvářet a oceňovat epickou poezii odráží životně důležité vlastnosti a ducha určitého národa. V úvodních kapitolách autor nastiňuje možnosti hlubšího zkoumání vlivu gaučů na argentinskou kulturu a literaturu a zobrazuje je jako hrdinské postavy, jejichž životy a zkušenosti odrážejí úsilí a touhy celého národa.