„Composition-Rhetoric“ Strattona D. Brookse a Marietty Hubbardové je učební text o psaní a rétorice, poprvé vydaný na počátku 20. století. Kniha si klade za cíl umožnit studentům vyjadřovat své myšlenky písemně jasně a účinně, přičemž zdůrazňuje význam rozvíjení dobrých návyků v psaní a radost z kompozice, spíše než pouhé soustředění na literární kritiku nebo teorii rétoriky. Úvod tohoto díla nastiňuje jeho základní cíle a pedagogickou filozofii. Autoři tvrdí, že schopnost psát se zlepšuje praxí, a vybízejí studenty, aby psali nové slohové práce, místo aby pouze opravovali staré. Zdůrazňují, že účinné vyjadřování pramení z osobní zkušenosti, představivosti nebo jazyka, a kladou důraz na vytváření podpůrného prostředí, v němž se studenti cítí jistě při sdílení svých prací. Kapitoly obsahují pokyny k různým formám psaní — vyprávění, popisu, výkladu a argumentaci —, z nichž každá je navržena tak, aby odpovídala vývojovým potřebám a zralosti studenta. Celkově začátek nastoluje konstruktivní tón pro výuku psaní jako nezbytné a příjemné dovednosti.