Kniha „Jak myslíme“ od Johna Deweyho je vzdělávacím spiskem napsaným na počátku 20. století. Dílo zkoumá důležitost rozvíjení reflexivního myšlení a nastiňuje metody efektivního trénování myšlenkových procesů v vzdělávacím prostředí. S důrazem na vztah mezi vědeckým bádáním a vzděláváním tvrdí Dewey, že podpora vědeckého přístupu u studentů je zásadní pro posílení jejich osobního štěstí a snížení společenských ztrát. Na začátku knihy se nachází předmluva, která zdůrazňuje výzvy, kterým čelí pedagogové – např. nadbytek předmětů a různorodých učebních materiálů, které mohou vést ke rozptýlení pozornosti. Dewey tvrdí, že vodícím principem ve vzdělávání by mohl být právě vědecký přístup, který by mohl dodat vzdělávacím snahám jednotu a smysl. Vyznává také přesvědčení, že děti mají přirozenou zvídavost a schopnost k vědeckému bádání, které by mělo být vzděláváním využito. První kapitoly také představují klíčové koncepty týkající se podstaty myšlení a rozdílů mezi různými typy myšlení, čímž položují základ pro další zkoumání metod trénování myšlenkových procesů v pozdějších částech knihy.
Stránka Wikipedie o této knize: en.wikipedia.org/wiki/How_We_Think